﻿&editionNumber=27
&editionVolume=3541

&centralHeader="NĚMCI POUŽÍVAJÍ KAPALINU, KTERÁ OSLEPUJE OBĚTI"

&mainArticleHeader="NĚMECKÝ POSTUP NA VÝCHODĚ"

&mainArticleText="Teprve pomalu se okolní svět dozvídá skutečný stav v rozlehlé Ruské říši. Současná slabost kdysi mocného impéria výrazně usnadňuje německý vojenský postup.

Situace na východě vyvolává ve spojeneckých štábech značné obavy. Pokud Rusko z války vystoupí, uvolní se početné německé síly pro posílení západní fronty, což může válku pouze prodloužit. Rozšíří-li Německo svou kontrolu nad východními provinciemi, může navíc využívat jejich hospodářskou produkci a získat tak z dlouhodobého hlediska značnou materiální výhodu nad západními Spojenci.

Po počátečním nadšení pro válku utrpěla carská armáda na východní frontě několik těžkých porážek. Ztráta Polska, Litvy, Kuronska a rozsáhlých částí západních ruských provincií v roce 1915 vyvolala hlubokou krizi ruského velení. Dne 5. září 1915 převzal car osobně funkci vrchního velitele. Ještě téhož měsíce několik protiútoků frontu stabilizovalo. Brusilovova ofenziva roku 1916 pak přinesla Rusům velké vítězství a přinutila Němce zastavit část útoků u Verdunu a přesunout jednotky ze západu na východ. Přesto jen během minulého roku dezertoval asi jeden a půl milionu ruských vojáků.

Předpokládá se, že válečné úsilí ještě prohloubilo sociální problémy carské říše, která se mění ze zemědělské ekonomiky v průmyslový stát. Napětí se projevovalo dělnickými stávkami v Moskvě už před vypuknutím války. Minulá zima byla mimořádně krutá a zásobování, například palivem, bylo vážně narušeno. Těžká situace obyvatel a klesající ochota pokračovat ve válce vedly k rozsáhlým nepokojům. V únoru a březnu stávkovali a demonstrovali dělníci v Petrohradě; připojili se úředníci, studenti a učitelé požadující ukončení války. Když car nařídil armádě nepokoje potlačit, vojáci se začali bouřit.

Když se car nakonec vracel do Petrohradu, armádní velitelé a zbývající ministři mu doporučili abdikaci. Učinil tak 15. března. Předpokládá se, že car a jeho rodina jsou nyní v domácím vězení.

Do zahraničí pronikají zprávy o dalších demonstracích a stávkách obrovského rozsahu, situace však zůstává nejasná. Kolují zvěsti, že prozatímní vláda minulý měsíc vyslala proti demonstrantům vojsko a zahynulo padesát až šedesát lidí. Není známo, kdo – pokud vůbec někdo – protesty řídí, ale často se objevuje jméno Vladimira Lenina, muže, který měl být dříve v exilu ve Švýcarsku."

&secondaryArticleHeader="Důsledky potravinové blokády Německa"

&secondaryArticleText="Po vypuknutí války zavedly státy Dohody úplnou blokádu Německa a Rakouska-Uherska. Týká se surovin, například rud a hnojiv, i zásobování potravinami. Blokáda nyní přináší první výrazné výsledky: civilisté se místy bouří a rabují, aby získali potraviny a další nezbytné zboží. Odhaduje se, že letošní zásobování obyvatelstva potravinami kleslo na 50 procent předválečné spotřeby a sklizeň na 60 procent předválečné produkce. Od zavedení blokády zřejmě výrazně vzrostla také úmrtnost civilního obyvatelstva.

To nepochybně hluboce zasáhne německou morálku a Spojenci doufají, že urychlí konec války.

Bohužel se zdá, že německé jednotky se stále více zásobují na okupovaných územích a místnímu obyvatelstvu ponechávají jen to, co zbude. Němci zároveň označují neomezenou ponorkovou válku za odvetu za blokádu. V jejím důsledku bylo potopeno několik lodí, včetně plavidel neutrálních států, a zahynuly stovky lidí."

&fakeArticle1Header="Italští letci útočili na arzenál a flotilu v Pule"

&fakeArticle2Header="Válečná kronika"